Můj příběh

Pamatuji si, když jsem poprvé zatoužil být fotograf a zachytávat zajímavé věci. Bylo to krátce po roce 2000, když se začali na trhu objevovat digitální kompakty. Na táboře ho jeden z vedoucích měl a mě uchvátilo, že může fotit a na fotky rovnou koukat, případně je mazat a editovat. To vše v době, kdy se na vyvolání filmu čekalo 14 dní. Ta představa mě nadchla a začal jsem si fotit krajinky a přírodu – bohužel normálním fotoaparátem na film, kterého jsem měl s sebou na táboře dvě role. Čili asi 60 pokusů udělat z tábora hezké vzpomínky. Vyvolání dvou roliček filmu na fotografie 10×15 stálo tenkrát jmění, asi 800,-Kč – na tu dobu dost peněz. Dodnes si pamatuji, jak na mě otec křičel co jsem to sakra nafotil a proč jsou lidi asi jen na pěti fotkách z tábora. Zbytek fotek obsahoval louky, větvě, pole, stromy a pár obrázků zvířat z Jihlavské ZOO. Dostal jsem tak vynadáno, že jsem na svůj fotografický sen zase hodně rychle zapomněl. 

20 let na to, v roce 2020 jsem se skrze natáčení videí dostal zpět k digitálnímu fotoaparátu – dnes již úplně jinému zařízení, díky kterému jsem opět zažehl svou letní lásku z tábora – dokumentování světa kolem sebe.